Kamenice a Jizera. Jo, to bylo hustý!
Na Kamenici jsme se v očekávání velkých zážitků vydali v pátek a také jsme tam v pátek dorazili. Konkrétně do tělocvičny či lépe sportovní haly v Tanvaldu, která je již několik let naším domovem při našem rekreačně-závodním pobytu v této lokalitě.
Počasí na víkendové závody má být naprosto jedinečné a taky je. Naše posádka doplněná Járou Pollertem (píši jeho jméno záměrně bez titulů, neboť jsem si je všechny nezapamatoval a hlavně nechci, aby ten článek byl moc dlouhý. Pokud si jenom namátkou vybavuji, bylo tam něco jako Ing. Dr. PhDr., BfLM, PsVZ… ale to není důležité. Hlavní je, že jsme na naší jízdu aplikovali nejnovější poznatky z oboru hydrogeologie, hydrodynamiky a hydromechaniky.
Na závodní jízdu jsme vyrazili plni nadšeného očekávání, ovšem to nebylo naplněno tak, jak jsme očekávali. Vyjíždíme všechno po proudnici, ale problém je v tom, že oproti jiným posádkám najedeme cestou do Navarova asi tak dvojnásobnou vzdálenost. Protože se k tomu navíc přidává Romanova lehce zvýšená teplota asi na 39°, moje neoptimální závodní rozpoložení a Stoupova sobotně ranní zádumčivost, dopadá to tak, jak to dopadá. Ostatní posádky dopadly o něco lépe, Jezinky jsou druhé za Tygříky, Hájosové byli 11., Manageři 16., P.R. 22. a Regulus 26.
2012_04_28-29_Kamenice_Plavy_vysledky(2)
Průběžný stav ČP po Kamenici
Přes poledne zevlujeme v bufáči u hasičů v Plavech, kde si krátíme čas konzumací piv, klobás a gulášů. Po příjezdu Standy s Liborem se vydáváme na Jizeru. Ta má vody opravdu neskutečně a připravuje nám skutečně nevšední vodácký zážitek. Vlny jako domy, peřeje jako kráva, válce jako tři hroši. Fakt hustohustý. Otáčíme se celkem třikrát a vody stále přibývá. U mě dokonalý zážitek trošku kalí skutečnost, že první jízdu jedu vpravo vzadu, což není úplně obvyklý post a zejména při průjezdu kaskádou kolem ostrova hrůzy příliš nevím, která bije. Při druhé jízdě dokonce sedím vlevo vepředu, což je absolutní zmar, ale hezky to šplouchalo a tak jsem si to taky celkem užil.
[nggallery id=10]
Při splouvání Jizery se nám přihodil jeden nevšední zážitek, který bych zde ve své skromnosti letmo zmínil. Vzhledem k panujícímu slunečnému teplému počasí se na jedné písečné pláži opalovalo několik úplně nahých žen. Nevěnovali jsme tomu žádnou zvláštní pozornost, ovšem při další jízdě se začaly dít věci. Zvyšující se hladina Jizery dokonale zaskočila slunící se ženy a proud je začal unášet zrovna v momentě, kdy jsme pluli okolo. Z poklidného prosluněného odpoledne se rázem stalo velké drama. Bylo potřeba z ledové vody neprodleně vytáhnout desítky zoufalých topících se nahých žen, kterým bezprostředně hrozilo riziko utonutí. Navzdory silným proudům, vlnám jako domy, peřejím jako kráva a válcům jako tři hroši se nám daří topící se nešťastnice vylovit do raftů, poskytnout jim první pomoc a nezbytné ošetření a vysadit je na břeh. Teď již jenom doufáme, až nás Václav Klaus pozve na Hrad v rámci oceňování statečných záchranářů.
Famózní odpoledne je korunováno pobytem v restauraci, kde mají pivo a jídlo, obojí ve vysoké kvalitě. Krásný den pak finalizujeme popíjením alkoholických nápojů v našem apartmánu.
Neděle nás vítá s otevřenou náručí a mistrovstvím ČR ve sjezdu, takže nezbývá, než výzvu přijmout. S Járou se domlouváme, že pro dnešek půjdou vědecké poznatky stranou a prostě to pojedeme rovně dolů, jako ostatní. Před startem ještě Roman zjišťuje, že nemá hydrověci, a my pak zjišťujeme, že máme v raftu díru jako kráva, ale naštěstí se Jára projevuje jako muž činu a ještě k tomu na svém místě a vypůjčenou tesou díru zalepuje tak dokonale, že až do cíle neunikl ani mikrokubík napumpovaného vzduchu.
Jede se nám krásně, vlnky hezky pohupují raftem, sluníčko svítí a my si to MČR pořádně užíváme. Průjezd obtížnými peřejemi zvládáme na výbornou, takhle čistě jsem to snad ještě v životě nejel. Před cílem sice drobné zaváhání, ale nakonec je z toho velmi pěkné 17. místo. Jezinky jsou opět na krásném druhém místě, Hájosové 11., Manageři 18. a P.R. 24.
V době, kdy píši tyto řádky, máme také již k dispozici průběžný stav Českého poháru. Některé posádky jsou umístěny více vepředu, jiné jsou spíše vzadu a další tak nějak uprostřed, ale to ještě vůbec nic neznamená. Sezona je dlouhá, a tak je zbytečné vynášet nějaká předčasná hodnocení a analýzy, na to bude času dost. Může se stát naprosto cokoliv, posádky z předních pozic se mohou dostat na zadní pozice a naopak, ani ty prostřední nemusí zůstat uprostřed napořád, nikdo zkrátka nemá nic jistého. Teď je potřeba soustředit se na další závod a myšlenky na nějaké oslavy pustit z hlavy.
Nač vzbuzovat zbytečnou závist.
Silné proudy byly, vlny jako domy byly, peřeje jako kráva byly a válce jako tři hroši taky.
Co se týká ostatního?
Nahé ženy nebyly. Teda byla jedna, mladá, krásná (co ale zahlédnete, když se řítíte řekou se silnými proudy, vlnami jako domy, …), ale hlídal ji chlap a dva boxeři. Psi.
Před třetí jízdou ji skutečně Jizera vyhnala z pláže, ale na břeh a tak ani moc nelituji, že jsem jel jen dvakrát.