Jezinky byly na Kamenici druhé a třetí
Kamenice letos přinesla navzdory chmurným předpovědím krásné slunečné počasí, spoustu pěkných vodáckých a společenských zážitků, druhé a třetí místo Jezinek, něco nečekaných výsledků a ještě určitě mnoho dalšího, na co si teďka nemůžu zrovna vzpomenout.
Bydlíme tradičně v Tanvaldu ve sportovní hale (kde taky jinde, že, jsme přeci sportovci, né žádní výčepní, abychom bydleli v hospodě, popřípadě hoteliéři, abych složili své kosti v hotelu). Večer panuje družná a veselá atmosféra, kterou kazí jenom to, že nemáme domluvený florbal, takže musíme jenom popíjet. Posádka transita vykoupila cestou na závody všechny benzínky ze zásob plzeňské dvanáctky, takže se nám do lednice nevejde nic jinýho. SItuaci poměrně přesně glosuje přiložený vtip.
Ráno je mrazivé, ale krásné. Vydávám se na start zaprezentovat naše posádky, jelikož náš tým si dává jednu tréninkovku před startem. Zadák Fléga s námi bude mít premiéru, takže přijíždí celý nedočkavý a natěšený. Pak čekáme na Stoupu, který nakonec přijíždí s Renčou a Emou úžasným vozem Renault Espace. Posádka je plná adrenalinu, jak se na správné rodinné výjezdy za rekreací sluší a patří. Vůz je jistě kvalitní, ráno dokonce palubní počítač naprogramoval Stoupovi s Renčou malou rozcvičku, když odmítl nastartovat a nechal se roztlačit.
Nakonec se nám daří přemístit jeden vůz do cíle, posádku na start, takže můžeme směle vyrazit. Jede to krásně, cestou nás nepotkávají žádné nepříjemné komplikace. Stoupovi bereme raději náhradní pádlo, jeden nikdy neví.
Na start vyjíždíme s dostatečným předstihem, což u nás není příliš obvyklé. Chutě vyrážíme na trať plni optimismu a očekávání. To nás poměrně záhy opouští, pádlování přeci jenom není až tak lehká činnost! V půlce si říkám, že se snad najde nějaký zoufalec, který pojede pomaleji, než my. Jak se ukázalo v cíli, jsem v určitých momentech příliš sebekritický. Náš čas nakonec znamená 23 místo, což mě dost překvapuje, neboť za námi končí celá řada kvalitních posádek. Chvíli spekuluji o chybě časomíry, pak chybě v Matrixu, až nakonec usoudím, že pro to nemám žádné logické vysvětlení.
Jak je již napsáno výše, Jezinky zajely krásné druhé místo, spokojeni byli Hájosovci, neboť devátý flek byl přesně tím, co chtěli. Taktéž Manageři v cíli spokojeně pomlaskávali nad 18. pozicí, pouze v kabině P.R. nepanovala zrovna optimální nálada v souvislosti s 25. příčkou. Václav jistě vzal proslov v kabině do svých rukou, stejně jako Honza po sobotní Sázavě.
Jelikož Fléga jde loďkovat, doplňujeme se Šumákem a jedeme ještě jednu jízdu.
Cestou do sportovní haly ještě navštěvujeme místní Billu, a pak již nastává čas soustředit se na večerní florbal, respektive návštěvu restaurace.
Je nás na mač bohužel jenom sedm, což má ovšem tu výhodou, že já hraji střídavě s oběma mužstvy. Odpadají tak nekonečné tahanice o to, kdo mě získá, protože mě chce mít v týmu každý florbalista. Trošku mě sice ze začátku sráží fakt, že jsem letošní florbalovou sezonu již ukončil a dostat se do zápasového tempa je trochu problém, ale nakonec se rozehraji k famóznímu výkonu.
Po tomto kolektivně-sportovním zážitku se věnovat společensko-konzumačnímu zážitku. Během večera se toho celkem dost vypije, pronese se celá řada vtipných glos, narážek a dokonce i celých vět. Jen chudák Ema nemohla s námi popařit, neboť její rodiče jsou nepřející a násilím ji drželi v pokoji proti její vůli. Myslím si, že děti by se měli vychovávat více liberálně, ony samy nejlíp vědí, co je pro ně dobré!
V neděli se tréninkovka nekoná, takže se přesunujeme na start v poklidu. Když tedy pominu nestartující Stoupovo auto, které se musí roztlačit. Ještě štěstí, že bydlíme na kopci. V této souvislosti si nemohu nevzpomenout na jeden argument, který v jakési zásadní hospodské debatě o kvalitě a přednostech té či oné tovární značky pronesl jeden z účastníků: Národ, který žere šneky a žáby, nemůže nikdy vyrobit dobrý auto! Když tak tlačíme Espace a modlíme se, aby naskočil, ,tak si říkám, že na tom asi něco bude…
Závod se pro nás vyvíjí tak nějak normálně, ovšem postupem času náš dobrý pocit zvolna mizí. Stopa nic moc, vezmem bokem pár šutrů a v cíli ztratíme drahocenné vteřiny na jedné přiblblé mělčině. To nemohla bejt o kus vedle? No co by jí to udělalo?!?
Nicnéně oproti sobotě je tu časové zlepšení, což ovšem vzhledem k časovému zlepšení dalších posádek znamená výsledkové zhoršení. Ale poslední nejsme, takže dobrý 🙂 Jezinky jsou třetí, Hájosovci desátí, Manageři 16., P.R. dvaadvacátí. Tož tak.
