Na Sázavě držely prapor Jezinky
Víkendová Sázava nahradila bezvodou Kamenici, takže závodníci přišli o jeden z nejhezčích vodních úseků v Česku a namísto technického kličkování mezi kameny je nečekalo nic jiného, než holá a bezútěšná dřina. Z našich posádek, které jely v rozmanitém složení, se nejlépe prodíraly sázavskými vlnami k cíli Jezinky. Ty si na své konto připsaly druhé a třetí místo, což je v konkurenci sjezdařkami obsazených posádek slušný výsledek. Z mužů byli podle očekávání nejrychlejší Hájosovci před Managery a P.R. Dvě sedmá místa si připsaly Berušky. Tuneláři nejeli, protože Cuba Libre 🙂
Počasí bylo krásné, sluníčko svítilo, takže se všichni mohli ráno z vesela sejít v loděnici, aby si zabalili svých pět vodáckých švestek a vydali se do Kameného přívozu, respektive do Krhanic. Zde se všichni převlékli a po přešíbování aut do kameňáku se mohl směle očekávat okamžik startu.
Po statečeném boji s nástrahami sázavských proudů a peřejí se všem posádkám podařilo bez úhony dosíci cíle, což byla krásná tečka za úchvatným vodáckým zážitkem, kterou srdnatým pádlerům Sázava připravila. Bohužel výsledky nebyly vždy úplně ty, na které po zimě vysvalení borci v dresech RK Stanu pomýšleli, ale tak už to v životě bývá, že se ne vždy vše vyvede podle představ a hned na poprvé. Zejména posádka P.R. musí trpět motivační dezorientací, neboť tradiční vrchol její sezony, kde pravidelně sbírá vavříny a obdiv okolí, závod o Zlomené pádlo, se letos nekonal. jak se tedy k sezoně postavit a co od ní čekat? To je otázka, kterou se teď musí překotně zabývat týmy psychologů, psychiatrů a daňových poradců, které tvoří neodmyslitelnou zákulisní součást této posádky.
Po vyhlášení výsledků následuje zastávka na vynikající kávu v kavárně v Jílovém na náměstí (návsi?), kde mají kromě mistrovských kofeinových nápojů též mnoho sladkých laskomin.
V neděli se vše zopakovalo s tím rozdílem, že ty výsledky byly u některých posádek drobet jiné, než v sobotu. Tož tak.
