Úspěšný výlet na EC R6 do Gruzie
User comments
Celková výprava RK STAN čítala 19 lidí – posádky veteránů HRT, RK STAN a ženy RK STAN a “Evičku“ která nás doprovázela. Hned v úvodu jsme zaskočili řidiče 19ti místného mikrobusu tím, že jsme měli bágly a pádla. Zavolal tedy nějaké jiné auto s tím, že přijede do 20ti minut. Za dvakrát dvacet minut tedy auto přijelo a tak jsme se již v jednu ráno ocitli v pozlacených křeslech recepce lázeňského hotelu Palace v Borjomi. Jsou to Gruzínské Karlovy Vary s protékající velkou řekou Mtkvari a s ústím říčky jako Teplá, jen menší. Na kolonádě jsou hospůdky a krámky, na konci pak je zábavní park, bazén a lanovka nad město. To vše jsme ovšem poznávali až během týdne. Místní měna je Lari, asi 11,70 Kč za jednu. Pivo stálo asi 3 Lari, Gruziňák půl litru asi 26 Lari, čím déle byli raftaři hosty města, tím vice rostly ceny a ubývaly lahve z krámků.Fotky 1
Naše týmy se projevily mazáctvím již při otevíracím ceremoniálu, který byl operativně přeložen z důvodu dešťě do restaurace v 6.NP hotelu a tam jsme byli včas, abychom se usadili k jedinému volnému obřímu stolu. Treninky se zvládly, řeka byla nádherná a počasí nám přálo. Zcela neobvykle se projevily změny. Nejdříve se změnil celý program a zahajoval sjezd. Ten se následně zkrátil z 14 km na 9 km na rychle tekoucí řece s vlnami. Holky si vybojovaly krásné 2. místo, ve veteránech určovali pořadí moraváci, kteří neustále přbíhali z mužské do veteránské posádky. No a HRT a Zatím B tedy bojovali o 2. a 3. místo, protože ostatním zemím zbyla jen pořadí pod bednou. To platilo i v mužích, kde z 25 posádek byly 4 české na prvních 4 místech TR HIKO, TR Morava, RK TROJA a MB Prši tým. V takovém pořadí dojeli muži sjezd. V této kategorii porazil zatím B HRT a tak se čekala odveta ve slalomu. To jsme rozebrali při ochutnávce místního “gruziňáku” na pokoji 19 jako ostatně i další dny.
Na slalom jsme přijeli za deště v přeplněném autobusu, no naštěstí pršet přes poledne přestalo. Holky pěkně rozjely první jízdu a usadily se na 2. místě, ale ve druhé jízdě přišla chybička na posledních 3 branách, přesto uhájily 3. pozici. HRT vrátilo porážku posádce zatím B a dvěma čistými rychlými jízdami získali 2. místo. Večer jsme byli odvezeni do campu proti startu na večerní pivní party. Po 10ti minutové chůzi po kolejích a potmě jsme se usadili na paletách, vybraní zástupci po chvíli váhání došli pro zásoby, což bylo 17 “ pětipiv” tedy celkem 42,5 l místního piva. To jsme samozřejmě vypít hned nedokázali a tak nám několik pětipivních lahví ještě zbylo na poslední den závodů a take závěrečný večer. Při odchodu jsme měli kliku, utekli jsme z louky před deštěm a chytili na křižovatce “ maršrutku “ pro 25 lidí a tu zaplnili a v 23 hodin už jsme byli zpátky a mohli se usadit do noci u bazénu. Ráno ovšem opět odjezd v 9 hodin dvěma přeplněnými autobusy, takže hned po snídani jsme vyrazili. Dokonce i Zdenkova zapomenutá vesta se na startu našla. Již od bojů ve sprint vydatně povzbuzovalo osazení místní elektrárny z Brna, protože byla needle a měli volno. Pod jejich výpustí totiž byl start všech závodů. Z jejich přízně jsme se vymanili až odjezdem na letiště. Ještě předtím jsme ale dostávali stakany nějaké lihoviny a večer měly holky co dělat, aby se neutancovaly. No ale nejdříve se jede sprint. Holky jsou 3. a řeší zdravotní problémy s žebry a podobně. Zatím B jede o 1 sekundu rychleji než HRT a tím je jasno. V celkovém pořadí bude 1. TR veteran, 2. Zatím B a 3. HRT ať dopadne H2H jak chce. HRT vyřadilo 2 místní posádky, Zatím B jednu a do finale nastupuje posádka sama. Získává zlato v H2H. Ženy jsou 3 v H2H, když vyřadí po lítém boji dotírající Turkyně. Užívají si opravdové H2H a celkově jsou 2. a tedy získávají bonus ve výši 1 000 dolarů. Veteráni jsou odměněni medailí, price money bere jen první a to je TR veteran. V mužích si rozdělují české posádky 1500 – 100 a 500 doláčů. Jsou to TR HIKO, RK Troja a TR Morava. Pršáci tentokrát na celkovou bednu nedosáhli vzhledem k nepovedenému slalomu.
Vyhlášení se překládá opět do 6.NP restaurace, bereme si trnávkovská i devoldí trika, zbytky pětipiv a jdeme chytit stůl. Dopravu máme zajištěnu něco po půlnoci a tak je večer poměrně veselý a dlouhý. Na letiště jedeme skoro 3 hodiny autobusem společně s trojáky a rumunkami za veselého zpěvu Stoupy a Rumunek. Asi tam byly I nějaké francouzky, nevím přesně.
V pondělí jsme znaveni a šťastni přistáli na letišti v Ruzyni plni dojmů a s pocitem dobré akce na které byly posádky RK STAN vidět
