RSS

Jezinky v Troji vyhrály slalom i sprint

[singlepic id=122 w=320 h=240 float=left]  Závodů v Troji jsem se málem nedožil, protože mě zákeřně přepadla nějaká choroba a v pátek jsem myslel, že zhebnu (byl jsem na tom opravdu hodně mizerně, například jsem vůbec neměl na pivo ani pomyšlení), nicméně jsem to nakonec zdárně přežil a mohl jsem tak sledovat na vlastní oči famózní jízdu Jezinek, která neměla konkurenci a znamenala tak pro naše děvčata první místo. Hájosovci bohužel neudrželi slibný třetí flek po první jízdě a skončili pátí.

Výsledky

Manageři dojeli na 17. pozici, když stejně jako 18. P.R. nedokázali vylepšit solidní první jízdu.  Berušky dopádlovaly na šestém fleku, Tuneláři si dojeli pro 44. flek. Na veterány zbyla nepopulární bramborová medaile.

Po čtyřkách přišly na řadu šestky, kde za naše barvy opět zabodovaly Jezinky, tentokrát druhým místem za domácími ženami z Troji. Dlužno říci, že závod šestek byl pro posádky s nejvyššími ambicemi extramegahustě důležitej, alébrž se vyjížděly body do nominace na MS, které se koná v exotické Kostarice. Což je věru pěkná destinace, kdo by se tam nechtěl podívat, že.

Chlapcům se sice na stupně vítězů dosáhnout nepodařilo, ale může je hřát u srdce, že byli lepší než Cvoci, který v tomhle závodě zcela jistě nenaplnili své ambice.

Soutěžní den uzavřel závod dvojek, ve kterém skončili Hájos s Martí v mixech na druhém místě a Honza s Kris v téže kategorii na místě dvanáctém. V mužské kategorii se do peřejjí vydal Šumák s mladým Šumákem a svým 11. místem hravě strčili do kapsy celou plejádu ostzřílených rafterů.

V šest večer se část z nás sešla na rautu v hotelu Alta, kde měli hezkej výtah, pěknou tabuli a pár barevnejch fixek na malování (ale mojí oblíbenou oranžovou neměli, takže jsem musel kreslit bagry modrý a zelený, což nebylo ono, taky jsem postrádal hnědou na hlínu, která nakonec byla červená a zelená), dobře vychlazenou dvanáctku plzeň, pěknej stůl, pod kterej se dalo zalézt a a pak na něj lézt a zase z něj slézt (já jsem na něj teda nelezl, to Vojta). Známý lev meeting roomů a zasedaček Jindřich se sice hned u vchodu kasal a vytahoval na nás nějaké speciální cizoojjazyčné názvy pro tu tabuli, jak se na ní kreslí grafíky a schémata, aby porada byla vůbec k něčemu, jenomže skutek utek a za celá dvě hodiny, co jsme tam byli, z něj žádnej graf nevypadnul, což mě mrzelo. Na porady, kde se kreslí na tabule grafy a schémata totiž nechodím, tak jsem si to chtěl aspoň jednou vyzkoušet… no nic, třeba jindy.

Většina osazenstva se následně přemístila zpět na kanál, kde vytrvali v družné, srdečné a kolektivní zábavě až do časných ranních hodin, aby byli dobře připraveni na náročný nedělní sprint.

Ten přinesl na čtyřkách opět zlatou radost Jezinkám, zatímco Hájosovci skvělým čtvrtým místem zajeli o několik generací mladší a děsně nabušenou posádku Hannace, čímž přidali zcela jednoznačný argument do diskuse o zvyšování hranice pro odchod do důchodu – je vidět, že i postarší spoluobčané hravě zvlánou i fyzicky velmi náročnou činnost, jakou rafting bezesporu je, a to často i mnohem lépe, než mladí.

25

Manageři dojeli 19. P.R.  25. a Tunel Team získal důstojnou 42. pozici ve výsledkové listině, Berušky si na témže dokumentu připsaly šťastnou číslici 7. Veteráni dojeli stejně jako v sobotu bramborový, ten pověstnej kousíček sportovního štěstíčka jim holt k tomu třetíímu flíčku, kterej znamenal bedničku, chyběl. Tak snad příště…

Strhující podívanou přinesla tradičně kategorie šestek, což rozhodně nebylo nic pro slabé nátury, a proto jsem byl tou dobou už radši doma. Z kuloárů se mi ovšem doneslo, že Jezinky dojely druhé za Tygříky, muži si dopádlovali pro osmou pozici.

Nominační souboj mají Jezinky dobře rozehraný, ale před nimi je ještě sjezd na Lipně a pak pochopitelně Trnávka. Tak jim držíme palce 🙂 Tož tak.

[nggallery id=8]

 


Zde můžete napsat něco duchaplného