RK Stan, rafting

Po prohibici celonárodní nastává konečně čas zaměřit se i na lokální aktivity. Závody na Trnávce jsou proslulé divokým hýřením dlouho do noci a proto je jasné, že se pozornost zodpovědných činovníků upíná právě na ně. Mladí a nezkušení, ale i staří a zkušení závodníci, jsou lákáni do tenat a osidel démona zábavy a alkoholu, který je pak k ránu s posměšným úšklebkem, zničené a nepoužitelné, vyplivne kamsi do prostoru…

Najatí píči se nenápadně pohybují davem, aby si vyhlédli nevinnou, nic netušící oběť (nejčastěji z řad tzv. opravdových závodníků) a zvali jí zákeřně na drinky či k tanci. Jak podlé a zbabělé…
Naštěstí se proti tomuto obskurnímu obžerství zdvihá lidová fronta odporu a nejenom jednotlivci, ale i závodní kolektivy a ženy v domácnosti požadují, aby se zakročilo.
“Já jsem opravdový závodník, ale na Trnávce prostě nemůžu opravdově závodit,” znechuceně se rozčiluje borec ve vestě, helmě, neoprenu a s pádlem a plyšovým medvídkem v ruce. “Namísto toho, abych si dal večer krupicovou kaši a šel spát po večerníčku, tak sedím u bufáče a leju a leju. Ráno je mi pak strašně blbě a ty výkony stojej za pendrek. Vůbec nevím, co to se mnou je, doma tohle nikdy nedělám. Mělo by se s tím už konečně něco dělat…”
Svůj názor připojuje i pádler, který moc a moc a moc touží po tom být také opravdovým závodníkem, jenomže se mu to pořád jaksi nedaří. Hlavní díl viny dává organizátorům závodů.

“Trnávka je posedlá nějakým démonem. Já chci jít vždycky nejpozději v půl deváté spát, ale nohy mě samy odnesou do stanu a k výčepu. Problém je, že pak už mě málokdy odnesou zase zpátky do spacáku… Je to zákeřné, mělo by se proti tomu zakročit.”
Nad bezduchou zábavou založenou na alkoholovém obžerství, poslechu hlučných a zavádějících decibelů z reproduktorů bez valné duchovní hodnoty, se pozastavuje i parta správňáckejch kluků a holek, pro které je raftování víc než jen sport a životní styl.
“Tohle nemá se sportem a závody nic společného, tady ty večírky. My jsme sice klub plný opravdových závodníků, ale z chování řady jiných závodníků a “taky” závodníků jsme velmi, ale opravdu velmi znechuceni. Namísto toho, abychom si všichni hezky večer sedli, uvařili si šálek dobrého čaje a v klidu si přečetli několik kapitol ze zajímavých knih, kterých máme plné batohy, že se nám ani raft do auta pořádně nevejde, tak musíme poslouchat tu příšernou hlučnou hudbu a sledovat ty pijácké “výkony”. Řeknu vám to otevřeně – je mi z toho na blití…”
Do našeho sbírání názorů se zapojil i mladík s poněkud nepřítomným pohledem. “Já si myslím, že lidi málo hulej. Jo, to je vono, tím to asi bude. A co že jsi to vlastně chtěl?”
Velmi rozhořčeně také působí pan Stoupa, opravdový závodník z Prahy (pro úplnost dodejme, že pan Stoupa rád sportuje, mezi jeho koníčky patří i kutilství v jeho dílničce a domácí práce, rád si přečte zajímavou knihu, má rád procházky v přírodě a pravidelná setkání s přáteli v útulné hospůdce). Z jeho obsáhlé korespondence, která navrhuje ty nejtvrdší tresty a sankce, vyjímáme:

Ja bych dal teda jeste podnet na RK Stan, protoze jedna ze zavodnic si poridila dve deti, jez rusi muj (a to pekne prosim nejen nocni!!!) klid permanentne, coz mne, opravdickemu zavodnikovi, skutecne brani v priprave na cokoliv. Navic – neustale vypady do mych obcasnych kocovin chapu jako soustavu teroristickych utoku a byl bych rad, kdyby k tomu tak Rada raftingu i pristoupila.
Navrhuji tedy dozivotni vylouceni nejen teto zavodnice, ale celeho RK Stanu (pro vystrahu) a dozivotni zakaz pristupu k vode, a to zavodnikum, jejich rodicum, dedeckum i babickam, a stejne tak minimale 3 nasledujicim generacim, dale vsem jejich pribuznym a znamym a vubec vsem, kteri kdy komukoliv z teto sekty byt jen pohledli do tvare!!!
S vodackym Ahoj!
Stoupa
Ano, toto je Hlas s velkým H opravdového závodníka.
Ozvali se ovšem ekologové a vegetariáni, kterým se nelíbí masová konzumace kuřat. “Viděli jste někdy vůbec kuřátko? Takové to je roztomilé, žluťoučké, krásně neohrabané, jak to zobe tím rozkošným zobáčkem ta zrníčka,” rozplývá se Majka B., aktivistka, blogerka, nezávislá a vegetariánka. “A ty prasata vodácký vožralý to pak strčej na gril a všechno to sežerou, jenom kosti zbydou!” derou se aktivistce, blogerce, nezávislé a vegetariánce Majce B. slzy rozhořčení do očí.
Ano, nemá smysl to zde dál dlouze rozvádět. Závody na Trnávce jsou semeništěm opilství, divoké a nespoutané hříšné zábavy. Měly by proto být bez náhrady zrušeny, zakázány, fotografie z nich vymazány z internetů a počítačů. Namísto toho bychom zde měli konat setkání příznivců duchovní meditace Óm šinrik jóm. Tož tak.

Čtvrtek, Září 27th, 2012 at 12:34 • Ostatní, Trnávka • RSS 2.0 feed • Pod článek můžete napsat komentář nebo trackback