V Troji jedno první, několik druhých a dalších míst
Jedno první místo Hájose s Martí ve slalomu R2, několik druhých míst Jezinek ve slalomech a sprintech R4 a R6, mnoho dalších umístění a hlavně kopec legrace, adrenalinu a dobré zábavy – to byly závody v Troji.
Výsledky:
Trať na slalom stavěl Jára Pospíšil, jak už je v Troji zvykem, a byla to pěkná, plynulá, slalomová záležitost s myšlenkou a přidanou hodnotou (neplést s DPH). Klíčem k úspěchu bylo ovládnout průjezd povodnými brankami rozmístěnými fikaně po kanálu tak, aby nebylo moc jednoduché se do nich trefit.
Jezinky zajely první jízdu čistě, ale né moc rychle, takže je následně přejela posádka Tygříků. Berušky předvedly dvě vzácně vyrovnané jízdy, na konci kterých se ani nepopraly, a bylo z toho sedmé místo.
Hájosové byli šestí, když ve druhé jízdě zpomalili a šťouchli. Fantastického a téměř životního výsledku dosáhl PR Team, který si dojel pro 15. místo a udělal výrazný krok k získání mnoha dalších bodů do ČP a možná i někam jinam. Manageři se tentokrát museli spokojit s pozicí třetí oddílové posádky, když jejich lepší první jízda stačila v konečném hodnocení pouze na 18. místo. Na 28. příčku dorekuperoval Regulus, který se ovšem potýkal s mimořádnou nepřízní osudu. Stoupa jel se sebezapřením, protože měl křeč v noze, já jsem jel se sebezapřením, protože bylo ráno, chtělo se mi spát, cestou se nepodávala čerstvá káva a i jinak to nebylo úplně ono. O rozhodčích se raději ani nebudu vyjadřovat, to by bylo na samostatnou kapitolu. Sice se to možná mohlo jevit, že Roman v té brance tu hlavu až tak úplně neměl, ale jeho myšlenky v té brance byly na 150 %. A co to je tedy za rozhodčí, kteří tak ostentativně opomíjejí duchovní stránku tohoto krásného sportu? No nic… A to se radši zdržím poznámek o mezičasech… Jo, a dávat pneumatiky doprostřed kanálu, to je taky pěkná kravina, určitě je to neekologický, neestetický, nesportovní, nefér a kdovíco ještě.
Protože jsem se jel po závodech čtyřek věnovat rodině, nebyl jsem přímým svědkem, natož účastníkem, dalších špičkových měřeních sil v kategoriích R6 a R2. Nicméně za zmínku stojí úspěch Hájose a Martí, kterým se konečně podařilo dosáhnout na vysněné zlato v deblech. To je krásné, nemám slov.
Večerní mejdan stál podle svědectví účastníků za houby, takže mě ani nemrzelo, že jsem tam nebyl.
Nedělní sprint přinesl zajímavý úkaz, když se naše oddílové mužské posádky druhého výkonnostního sledu (nemluvím tedy o Hájosech) seřadily v těsném rozestupu těsně za sebou. Akorát nechápu, proč jsme zase vzadu, když jsem pádloval jako kráva a v cíli jsem už vůbec nemohl…
P.S. Fotky budou…
